Setkal jsem se s popíráním holocaustu a chci proti tomu podniknout nějaké právní kroky

Pokud se setkáte s projevy, které mohou naplňovat skutkovou podstatu trestného činu popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia podle § 405 trestního zákoníku, můžete podat trestní oznámení.

Trestní oznámení je možné podat na každé policejní služebně policie České republiky (nikoliv tedy obecní policie) nebo státním zastupitelství, a to ústně do protokolu nebo písemně (poštou, emailem nebo osobně na podatelně). V trestním oznámení uveďte svoje osobní údaje (jméno, bydliště, datum narození), podrobně popište jednání, v němž spatřujete trestný čin a označte svědky či jiné důkazy, které mohou vaše tvrzení ukázat. Pokud se jedná o projevy učiněné online na sociálních sítích či jiných webových stránkách, uveďte do trestního oznámení odkaz na závadný obsah a pokud možno přiložte i screenshot tohoto obsahu. Do trestního oznámení nakonec uveďte, že si přejete být do 30 dnů informováni o učiněných opatřeních. Jinak se nemusíte dozvědět, jak bylo s Vaším oznámením naloženo.

Co se bude dít, když podám trestní oznámení?

Na základě trestního oznámení začne policie předmětné jednání prověřovat. Pokud trestní oznámení podáte na státním zastupitelství, státní zástupce je předá policii spolu s pokynem k prověření věci. Výhodou podání trestního oznámení na státním zastupitelství je, že státní zastupitelství tak vykonává nad činností policie v předmětné věci dohled už od začátku. Státní zastupitelství může totiž disponovat lepším odborným zázemím k identifikaci trestné činnosti.

Pokud policie shledá, že předmětné jednání může skutečně představovat trestný čin popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia, zahájí v této věci trestní řízení. Je možné, že vás policie v této fázi předvolá k podání výpovědi. Zde bude záležet na okolnostech jednání, které je předmětem trestního řízení (například jestli jde o výroky pronesené na shromáždění občanů nebo o výroky na sociální síti). Pokud policie spáchání trestného činu neshledá, věc bez dalšího odloží.

V případě, že se výrokem pachatele cítíte být osobně poškozen na svých osobnostních právech, můžete se do trestního řízení přihlásit jako poškozený s nárokem na náhradu nemajetkové újmy. Tím zároveň získáte specifické postavení tzv. poškozeného a vzniknou Vám tím práva dle § 43 trestního řádu, mezi které patří například právo nahlížet do spisu nebo navrhovat důkazy.

Jakmile policie ukončí vyšetřování, předá trestní spis státnímu zástupci, jehož úkolem je podat proti pachateli obžalobu. Potom už nic nebrání projednání věci před soudem v tzv. hlavním líčení. Soud v odsuzujícím rozsudku může pachateli vedle trestu uložit také náhradu škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem poškozenému. Výrok o náhradě škody je také jedinou částí rozsudku, proti které má poškozený právo se odvolat.

V České republice k trestnímu stíhání verbálních trestných činů z nenávisti dochází jen zřídka a případy, kdy se popírání holocaustu dostalo před soud, se dají spočítat na prstech jedné ruky. Trestní oznámení zpracované vyčerpávajícím způsobem s odkazy na českou i zahraniční rozhodovací praxi však může zvýšit šance zahájení trestního stíhání pachatele.

Dozví se pachatel, že jsem trestní oznámení podal já?

Jako oznamovatel trestného činu nebo poškozený v trestním řízení musíte počítat s tím, že Vaše osobní údaje budou součástí trestního spisu, do kterého má pachatel přístup. Pokud v trestním řízení vystupujete jako poškozený, máte podle § 16 zákona o obětech trestných činů právo požádat o jejich skrytí. 

Trestní oznámení můžete ale podat i anonymně. V takovém případě se však nedozvíte, jakým způsobem policie s Vaším podáním naložila.